Podle národních energetických a klimatických plánů, které jednotlivé země publikují, bude v roce 2030 až 60 % evropské spotřeby elektřiny pokryto obnovitelnými zdroji, z toho 40 procentních bodů budou tvořit solární a větrné elektrárny. V roce 2018 bylo přitom z obnovitelných zdrojů vyrobeno pouze 32 % evropské elektřiny.
Plánovaný rozvoj obnovitelných zdrojů se však mezi různými zeměmi značně liší. Nejambicióznější je v tomto ohledu Nizozemí, které plánuje zvýšit svou výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů z nynějších 15 % až na 75 % v roce 2030. Nejméně ambiciózní je pak Česko, které podle svého energetického plánu zvýší výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů z nynějších 14 % na 17 % v roce 2030, a bude tak v EU jednoznačně poslední. Zvýšení ambicí, které česká vláda letos oznámila, už je v této analýze započteno – předtím byly plány ČR ještě méně ambiciózní.
Podle národních klimatických plánů bude roce 2030 zhruba čtvrtina evropské elektřiny vyráběná pomocí fosilních paliv. Většina evropských zemí však v příštím desetiletí plánuje výrazné snížení výroby elektřiny z fosilních zdrojů. Česko, spolu s dalšími zaostávajícími zeměmi, však výraznou změnu neplánuje. Podle našeho národního plánu se má snížit výroba elektřiny z fosilních zdrojů ze současných 55 % na 47 % v roce 2030.
Pokud se Česko cestou čistší energie nevydá, hrozí mu ponurý scénář. Zatímco se v příštím desetiletí množství obnovitelných zdrojů energie v EU zdvojnásobí a energie vyráběná spalováním uhlí naopak klesne na polovinu, bude mít Česko do roku 2030 druhou nejšpinavější elektrickou síť – prodej elektronických součástek v EU. Stane se jednou z pouhých tří zemí s podílem uhlí – fosilního paliva s nejvyššími emisemi uhlíku – nad třetinou elektrického mixu. V současnosti Česko plánuje nejnižší využití elektřiny z obnovitelných zdrojů v celé Evropské unii. Patří tak mezi sedm států, které způsobí, že EU nesplní své emisní cíle.
Na trhu s elektřinou se obchoduje velká řada kontraktů, které se liší podle expirace a doby, po kterou je elektřina dodávána. Lze obchodovat kontrakty s expirací příští den, týden, měsíc, čtvrtletí nebo rok. Rozdíl v kontraktech je rovněž v tom, zda je elektřina dodána po celý den 24 hodin (tzv. base-load), ve špičce 8-20 hodin (peak-load) nebo jiné (například off-peak).
Jedním z nejsledovanějších kontraktů je dodání elektřiny 24 hodin denně po celý rok, tedy roční base-load kontrakt. V Německu se cena tohoto kontraktu v současné době určuje podle mezních nákladů na výrobu elektřiny z uhelných elektráren. Tyto mezní náklady jsou určeny cenou energetického uhlí a cenou emisních povolenek.
V jiných zemích Evropy se cena elektřiny určuje podle nákladů plynové elektrárny, protože elektrárny s nižšími náklady nepokryjí celkovou spotřebu.